12 bytů a 2 domy

Ze života.

Kolik potřebujeme prostoru, abychom byli šťastní, se liší podle naší životní fáze, povaze, výchovy a krajinou.

Umím si představit malinké bydlení v oblasti, kde je celoročně teplo a nejvíce času se tráví venku. Umím si představit bydlet ve velké vile, ale nechtěla bych ji sama uklízet a udržovat.

12 bytů a dva domy

Tolik adres už jsem stihla vystřídat při své životní cestě. Některé jsem obývala i několikrát a dohromady jsem se stěhovala 18 krát. Vždy šel se mnou celý šatník, kosmetika, knihy, papíry a osobní drobné věci. Nábytek a nádobí jsem stěhovala většinou taky, ale ne vždy.

Při tak častém stěhování mám přehled co vlastním a třídění věcí už je natrénované a zažité. Je to neustále součástí mého života. Na nynější adrese budu sice nejspíš déle, protože už mám děti, ale při uklízení domu mám v hlavě stále myšlenku,, kdybych se stěhovala, ať toho nemám moc“. A stejně tak při nakupování si říkám, jestli tu novou věc opravdu potřebuji.

Kolik prostoru potřebujeme

Největší obydlí byl dům, ve kterém jsem bydlela nějakou dobu sama. Spousta prázdných pokojů bez nábytku, hodně světla a dost velká zahrada, která mi dávala ovoce a prostory ke zkoumání. V jednom sklepě na té zahradě jsem nikdy nebyla. Byl zamčený starým zámkem a byl pod starým domkem s klenbovým stropem. Proč jsem zámek nikdy nerozbila, nevím. Jako jediná majitelka objektu jsem si to mohla určitě dovolit.

Mé nejmenší bydlení bylo spolubydlení s kamarádkou v jednom panelákovém pokojíčku, který byl malý tak akorát na dvě postele a jednu skříň. Zbytek bytu jsme spoluužívali s manželským párem důchodců, kteří jej vlastnili. Oni tedy měli obyvák, který sloužil v noci jako ložnice. Tam jsme s kamarádkou nechodily. Scházeli jsme se v malé kuchyni a střídali se v malinké umakartové koupelně.

I tohle bydlení mělo své kouzlo. Paní Smutná, která byla vždy veselá, byla skvělá společnice a odvážná žena. Ve svém věku si dovolila jít s námi na diskotéku. Ale mé ,, jdu koupit snídani“ a pak jsem se vrátila za tři dny, ji trošku děsilo. Měla jsem toulavé boty a život byl jedna velká párty.

Radost ze života nám určitě víc ovlivní skvělý spolubydlící a v mém případě i být sama se sebou, než velikost obydlí. Velký prostor nám sice dává větší pocit volnosti, ale lidi v něm nás ovlivňují mnohem více.

Nejvyužívanější prostory

V jednom bytě jsem měla úžasný výhled. Nádherná příroda s údolím a kopcemi. Byt měl lodžií, která se stala mým oblíbeným prostorem. Byla mou jídelnou, obyvákem, terasou a sušárnou. Po ránu mi do pokoje pěkně svítilo sluníčko, to mě naučilo ranní rozcvičku pozdrav slunci.

Oblíbený prostor či pokoj nám určí nejen naše povaha, ale i nemovitost, kdy každý prostor na nás dýchne jinak v každém domě a zároveň i okolí domu a slunce. Najít své oblíbené kouty v domě a nejméně využívané je nejlepší prvně nacítit, a pak až prostory co nejefektivněji plně vybavit.

Časopis, který pomáhá čtenáři vytvořit jednodušší život. Méně věcí, více lásky.'' Více informací o nás se dozvíte zde https://casopisminimalisti.cz/o-nas/
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.